Úvod O mně Články Odkazy Kniha návštěv
Jak fotit odrazovky na skle

Ještě než jsem začal fotografovat svá aranžovaná zátiší, přemýšlel jsem, jaký podklad by mohl být nejvhodnější. Kromě dřeva a papíru jsem zkusil i sklo. Při experimentech s osvětlením a úhlem natočení fotoaparátu se najednou na skle objevil nádherný odraz fotografovaného objektu od podložky, který byl navíc zahalený do jemného barevného závoje. Výslednou fotografii jsem sám pro sebe nazval "odrazovka". Později jsem na různých místech internetu našel i další takové fotografie, které se více či méně podobaly těm mým. V tomto článku bych proto rád popsal svůj postup jejich tvorby.

Co tedy budeme potřebovat? V první řadě je to obyčejná tabulka skla. Mně se perfektně osvědčilo sklo z vitríny. Každý něco takového většinou doma najde a pro začátek to určitě bude stačit. Čím větší objekty budeme fotografovat, tím musí být sklo samozřejmě větší. Zapomenout nesmíme ani na plochu pro odraz včetně dostatečně prostorného okolí. Jinak by se na fotografii objevovaly i okraje skla, které by musely být při konečném zpracování oříznuty. Tím bychom se připravili o část plochy výsledné fotografie. Dále si obstaráme jednu složku barevných papírů, jejichž formát bývá zpravidla A4. To může být v některých případech limitující faktor pro rozměry fotografovaných předmětů. Větší formáty se možná budou trochu hůře shánět. Á čtyřky pro začátek určitě postačí. U tohoto typu fotografií nás bude zajímat především samotný objekt s odrazem sladěný na formát fotografie do vhodné kompozice. Pozadí by bylo v tomto případě velmi rušivé. Proto si obstaráme i matnou černou látku. Ta musí být tak velká, aby pokryla celou plochu výsledné fotografie. Nejdůležitějším prvkem v celé scéně je však světlo. Protože budeme fotografovat zásadně bez blesku, seženeme si malou bodovou lampičku s matnou (mléčnou) žárovkou o výkonu 40W. Jakým fotoaparátem budeme svá díla tvořit je téměř jedno. Současné digitální kompakty umožňují široký rozsah přiblížení a v makro režimu ostří již od několika centimetrů. U zrcadlovky se mi nejlépe osvědčil objektiv s ohniskem okolo 100mm kinofilmového ekvivalentu (18-70, 28-80, apod.). Teleobjektiv je samozřejmě také možný.

Vzhledem k větší minimální zaostřitelné vzdálenosti však budeme muset více běhat sem a tam při štelování nejvhodnějšího úhlu osvětlení a kompozice. Vřele doporučuji i polarizační filtr, kterým můžeme do určité míry regulovat intenzitu barevného závoje u odrazu. Obejdeme se však i bez něj. Rovněž i stativ je velkou výhodou, nikoliv však nutností.

Nyní si popíšeme rozložení našeho "ateliéru". Někdo se teď možná ptá, k čemu je potřeba bodová lampička - co když budeme fotogravovat za světla ve dne? Ne! Odrazovky budeme fotit zásadně v temné místnosti za světla naší lampičky. Čím méně parazitního rozptýleného světla z okolí nám bude dopadat na scénu, tím lépe. Pokud chceme fotit ve dne, můžeme se zavřít do koupelny, fotokomory, nebo jiné místnosti bez oken. Na stůl nebo pracovní desku položíme nejprve list barevného papíru (stejnou barvu bude mít pak i barevný závoj u výsledného odrazu). Papír překryjeme připraveným sklem. Doporučuji umístit papír na výšku, čímž vznikne dostatečný prostor pro odraz. Do pozadí natáhneme již zmiňovanou černou látku. Ta musí být v takové vzdálenosti, aby se na ni dostalo minimum světla. Tím by byla odkryta její struktura, která by v konečném výsledku působila rušivě. Výsledné sestavení je na obrázku 1. Nenechte se zmást tím, že je barevný papír jakoby ve vzduchu. Z důvodu zvýšení roviny podložky je umístěn mezi dvěma skly, která jsou podložena dřevěnými hranoly. Teď zbývá už jen vymyslet, co budeme fotit...

Pokud máme vybrán vhodný námět a je připraveno všechno ostatní, můžeme začít. Ze všeho nejdříve důkladně otřeme celé sklo od prachu!!! Prach je v tomto případě velký nepřítel a každé jeho zrníčko je na výsledné fotografii moc dobře vidět. Pokud experimentujeme a fotografujeme déle, je vhodné průběžné otírání nebo alespoň ofukovaní pracovní plochy. Pro pohodlné fotografování doporučuji použít stativ. Pokud jej nemáme, můžeme použít jakoukoliv jinou pevnou podložku, na kterou fotoaparát položíme. V krajním případě budeme fotit z ruky. Fotoaparát umístíme tak, abychom na displeji nebo v hledáčku viděli požadovaný výřez. Důležité je, aby osa objektivu svírala s rovinou skla úhel pouze několika málo stupňů. Tímto postupem a v kombinaci se správným osvětlením (viz dále) vznikne na skle zřetelný odraz fotografovaného objektu. Postavení fotoaparátu vůči scéně je na obrázku 2.

V případě použití bodové lampičky upevněné na nějakém polohovatelném rameni máme o problém méně. Jinak budeme muset svítit z ruky. Na jednu stranu to však může být vhodné řešení, zejména pokud máme stativ. Jedním okem sledujeme obraz v hledáčku, v levé ruce natáčíme světlo a pravou máme připravenou na spoušti. Svítíme přitom z poměrně krátké vzdálenosti, aby byla osvětlena jen malá oblast na skle kolem fotografovaného objektu. Tím získáme jemný barevný závoj u odrazu, jehož barva je nejintenzivnější směrem k objektu a slábne do ztracena směrem k okrajům fotografie. Při použití polarizačního filtru můžeme intenzitu barevného závoje do určité míry ovlivňovat. Přibližný způsob osvětlení ukazuje obrázek 3. Abychom pro svůj objekt a pro zvolenou kompozici dosáhli toho nejlepšího světla, je nutné trochu experimentovat. O vyvážení bílé barvy na žárovkové světlo v případě digitálních přístrojů se snad zmiňovat nemusím. Máme tedy zaměřeho a nasvíceho? Cvak!!! - fotka je na světě.

Pokud jsme fotili digitálem, přichází na řadu postprocessing, neboli dodatečné úpravy. Upozorním na dva případy, které jsou svým způsobem charakteristické pro tento druh fotografie. Tím prvním je retuš všech prachových zrnek, které se nám nepodařilo před expozicí vypudit. Protože se na výsledné fotografii jedná většinou o několik málo bodů, nečiní jejich vyretušování větší problémy. Druhým, o poznání horším problémem, je vícenásobný reflex, který je viditelný na spodních hranách odrazu. Jeho výřez ukazuje obrázek 4. Tento jev lze do určité míry eliminovat již při fotografování vhodným natočením fotoaparátu v kombinaci s osvětlením. Jeho vznik zřejmě kriticky ovlivňuje tloušťka použitého skla, možná i jeho kvalita. Pokud se na výsledné fotografii přece jenom objeví, nezbývá nám, než se s ním buď smířit, nebo jej vyretušovat. Přesný postup včetně názorných ukázek se možná objeví v některém dalším návodu na tomto webu.

Tak co? Povedlo se? Pokud ano, budu rád za každou ukázku. Vždycky mě zajímá, jak dané téma vyfotí někdo druhý. Ať se daří!!!

3.8.2005, Radek Bidlo